Čtení z Bible

Čtení z Bible pro adventní setkání


1. adventní týden

Iz 11,1-10

1 I vzejde proutek z pařezu Jišajova a výhonek z jeho kořenů vydá ovoce.
2 Na něm spočine duch Hospodinův: duch moudrosti a rozumnosti, duch rady a bohatýrské síly, duch poznání a bázně Hospodinovy.
3 Bázní Hospodinovou bude prodchnut. Nebude soudit podle toho, co vidí oči, nebude rozhodovat podle toho, co slyší uši,
4 nýbrž bude soudit nuzné spravedlivě, o pokorných v zemi bude rozhodovat podle práva. Žezlem svých úst bude bít zemi, dechem svých rtů usmrtí svévolníka.
5 Jeho bedra budou opásána spravedlností a jeho boky přepásá věrnost.
6 Vlk bude pobývat s beránkem, levhart s kůzletem odpočívat. Tele a lvíče i žírný dobytek budou spolu a malý hoch je bude vodit.
7 Kráva se bude popásat s medvědicí, jejich mláďata budou odpočívat spolu, lev jako dobytče bude žrát slámu.
8 Kojenec si bude hrát nad děrou zmije, bazilišku do doupěte sáhne ručkou odstavené dítě.
9 Nikdo už nebude páchat zlo a šířit zkázu na celé mé svaté hoře, neboť zemi naplní poznání Hospodina, jako vody pokrývají moře.
10 V onen den budou pronárody vyhledávat kořen Jišajův, vztyčený jako korouhev národům, a místo jeho odpočinutí bude slavné.
 
Lk: 1,26-38
1:26 Když byla Alžběta v šestém měsíci, byl anděl Gabriel poslán od Boha do Galilejského města, které se jmenuje Nazaret,
27 k panně zasnoubené muži jménem Josef, z rodu Davidova; jméno té panny bylo Maria.
28 Přistoupil k ní a řekl: "Buď zdráva, milostí zahrnutá, Pán s tebou."
29 Ona se nad těmi slovy velmi zarazila a uvažovala, co ten pozdrav znamená.
30 Anděl jí řekl: "Neboj se, Maria, vždyť jsi nalezla milost u Boha.
31 Hle, počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš.
32 Ten bude veliký a bude nazván synem Nejvyššího a Pán Bůh mu dá trůn jeho otce Davida.
33 Na věky bude kralovat na rodem Jákobovým a jeho království nebude konce."
34 Maria řekla andělovi: "Jak se to může stát, vždyť nežiji s mužem?"
35 Anděl jí odpověděl: "Sestoupí na tebe Duch svatý a moc Nejvyššího tě zastíní; proto i tvé dítě bude svaté a bude nazváno Syn Boží.
36 Hle, i tvá příbuzná Alžběta počala ve svém stáří syna a již je v šestém měsíci, ač se o ní říkalo, že je neplodná.
37 Neboť 'u Boha není nic nemožného'."
38 Maria řekla: "Hle, jsem služebnice Páně; staň se mi podle tvého slova." Anděl pak od ní odešel.
 
Iz 7,10-14
7:10 Hospodin promluvil znovu k Achazovi:
11 "Vyžádej si znamení od Hospodina, svého Boha, buď dole z hlubin nebo nahoře z výšin."
12 Achaz odpověděl: "Nechci žádat a nebudu pokoušet Hospodina."
13 I řekl Izajáš: "Slyšte, dome Davidův! Což je vám málo zkoušet trpělivost lidí, že chcete zkoušet i trpělivost mého Boha?
14 Proto vám dá znamení sám Panovník: Hle, dívka počne a porodí syna a dá mu jméno Immanuel (to je Bůh s námi).
 
Mt 1,18-24
1:18 Narození Ježíšovo událo se takto: Jeho matka Maria byla zasnoubena Josefovi, ale dříve, než se sešli, shledalo se, že počala z Ducha svatého.
19 Její muž Josef byl spravedlivý a nechtěl ji vystavit hanbě; proto se rozhodl propustit ji potají.
20 Ale když pojal ten úmysl, hle, anděl Páně se mu zjevil ve snu a řekl: "Josefe, syny Davidův, neboj se přijmout Marii, svou manželku; neboť co v ní bylo počato, je z Ducha svatého.
21 Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů."
22 To všechno se stalo, aby se splnilo, co řekl Hospodin ústy proroka:
23 'Hle, panna počne a porodí syna a dají mu jméno Immanuel', to jest přeloženo 'Bůh s námi'.
24 Když se Josef probudil ze spánku, učinil, jak mu přikázal anděl Hospodinův, a přijal svou manželku k sobě. 

2. adventní týden

Mich 5,1
5:1 A ty, Betléme efratský, ačkoli jsi nejmenší mezi judskými rody, z tebe mi vzejde ten, jenž bude vládcem v Izraeli, jehož původ je odpradávna, ode dnů věčných.
 
Mt 2, 1-2; 9-11
2:1 Když se narodil Ježíš v Judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě a ptali se:
2 "Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit."
9 A hle,hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo to dítě.
10 Když spatřili hvězdu, zaradovali se velikou radostí.
11 Vešli do domu a uviděli dítě s Marií, jeho matkou; padli na zem, klaněli se mu a obětovali mu přinesené dary - zlato, kadidlo a myrhu.
 
Iz 2,1-5
2:1 Slovo o Judsku a Jeruzalému, jež ve vidění přijal Izajáš, syn Amósův.
2 I stane se v posledních dnech, že se hora Hospodinova domu bude tyčit nad vrcholy hor, bude povznesena nad pahorky a budou k ní proudit všechny pronárody.
3 Mnohé národy půjdou a budou se pobízet: "Pojďte, vystupme na horu Hospodinovu, do domu Boha Jákobova. Bude nás učit svým cestám a my po jeho stezkách budeme chodit." Ze Sijónu vyjde zákon, slovo Hospodinovo z Jeruzaléma.
4 On bude soudit pronárody, on ztrestá národy mnohé. I překují své meče na radlice svá kopí na vinařské nože. Pronárod nepozdvihne meč proti pronárodu, nebudou se již cvičit v boji.
5 Nuže, dome Jákobův, choďme v Hospodinově světle!
 
Mt 3,1-6
3:1 Za těch dnů vystoupil Jan Křtitel a kázal v Judské poušti:
2 "Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království nebeské."
3 To je ten, o němž je řečeno ústy proroka Izaiáše: 'Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky!'
4 Jan měl na sobě šat z velbloudí srsti, kožený pás kolem boků a potravou mu byly kobylky a med divokých včel.
5 Tehdy vycházel k němu celý Jeruzalém i Judsko a celé okolí Jordánu,
6 vyznávali své hříchy a dávali se od něho v řece Jordánu křtít. 
 

3. adventní týden

Iz 9,6-7
9:6 Jeho vladařství se rozšíří a pokoj bez konce spočine na trůně Davidově a na jeho království. Upevní a podepře je právem a spravedlností od toho času až navěky. Horlivost Hospodina zástupů to učiní.
7 Slovo poslal Panovník proti Jákobovi a dopadlo na Izraele.
 
Jan 1,19-34
1:19 Toto je svědectví Janovo, když k němu Židé z Jeruzaléma poslali kněze a levity, aby se ho otázali: "Kdo jsi?"
20 Nic nepopřel a otevřeně vyznal: "Já nejsem Mesiáš."
21 Znovu se ho zeptali: "Jak to tedy je? Jsi Eliáš?" Řekl: "Nejsem." "Jsi ten Prorok?" Odpověděl: "Ne."
22 Řekli mu tedy: "Kdo jsi? Ať můžeme přinést odpověď těm, kdo nás poslali. Za koho se sám pokládáš?"
23 Řekl: "Jsem hlas volajícího na poušti: Urovnejte cestu Páně - jak řekl prorok Izaiáš."
24 Ti vyslaní byli z řad farizeů.
25 Otázali se ho: "Proč tedy křtíš, když nejsi ani Mesiáš ani Eliáš ani ten Prorok?"
26 Jan jim odpověděl: "Já křtím vodou. Uprostřed vás stojí, koho vy neznáte -
27 ten, který přichází za mnou; jemu nejsem hoden ani rozvázat řemínek u jeho obuvi."
28 To se stalo v Betanii, na druhém břehu Jordánu, kde Jan křtil.
29 Druhého dne spatřil Jan Ježíše, jak jde k němu, a řekl: "Hle, beránek Boží, který snímá hřích světa.
30 To je ten, o němž jsem řekl: Za mnou přichází někdo větší, neboť byl dříve, než já. 31 Já jsem nevěděl, kdo to je, ale přišel jsem křtít vodou proto, aby ho poznal Izrael." 32 Jan vydal svědectví: "Spatřil jsem, jak Duch sestoupil jako holubice z nebe a zůstal na něm.
33 A já jsem stále nevěděl, kdo to je, ale ten, který mě poslal křtít vodou, mi řekl: 'Na koho spatříš sestupovat Ducha a zůstávat na něm, to je ten, který křtí Duchem svatým.'
 
Kaz 3,1-8
 3:1 Všechno má určenou chvíli a veškeré dění pod nebem svůj čas:
2 Je čas rození i čas umírání, čas sázet i čas trhat;
3 je čas zabíjet i čas léčit, čas bořit i čas budovat;
4 je čas plakat i čas smát se, čas truchlit i čas poskakovat;
5 je čas kameny rozhazovat i čas kameny sbírat, čas objímat i čas objímání zanechat;
6 je čas hledat i čas ztrácet, čas opatrovat i čas odhazovat;
7 je čas roztrhávat i čas sešívat, čas mlčet i čas mluvit;
8 je čas milovat i čas nenávidět, čas boje i čas pokoje.
 
Filipanům 2, 1-11
2:1 Je-li možno povzbudit v Kristu, je-li možno posílit láskou, je-li jaké společenství Ducha, je-li jaký soucit a slitování:
2 dovršte mou radost a buďte stejné mysli, mějte stejnou lásku, buďte jedné duše, jednoho smýšlení,
3 v ničem se nedejte ovládat ctižádostí ani ješitností, nýbrž v pokoře pokládejte jeden druhého za přednějšího než sebe;
4 každý ať má na mysli to, co slouží druhým, ne jen jemu.
5 Nechť je mezi vámi takové smýšlení, jako v Kristu Ježíši:
6 Způsobem bytí byl roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl,
7 nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí. A v podobě člověka
8 se ponížil, v poslušnosti podstoupil i smrt, a to smrt na kříži.
9 Proto ho Bůh vyvýšil nade vše a dal mu jméno nad každé jméno,
10 aby se před jménem Ježíšovým sklonilo každé koleno - na nebi, na zemi i pod zemí -
11 a k slávě Boha Otce každý jazyk aby vyznával: Ježíš Kristus jest Pán. 

4. adventní týden

Mal 3,1-5
3:1 "Hle, posílám svého posla, aby připravil přede mnou cestu. I vstoupí nenadále do svého chrámu Pán, kterého hledáte, posel smlouvy, po němž toužíte. Opravdu přijde, praví Hospodin zástupů.
2 Kdo však snese den jeho příchodu? Kdo obstojí, až se on ukáže? Bude jako oheň taviče, jako louh těch, kdo bělí plátno.
3 Tavič usedne a pročistí stříbro, pročistí syny Léviho a přetaví je jako zlato a stříbro. I budou patřit Hospodinu a spravedlivě přinášet obětní dary.
4 Obětní dary Judy a Jeruzaléma budou pak Hospodinu vítány jako za dávných dnů, jako v dřívějších letech.
5 Předtím vás však přijdu soudit, rychle usvědčím cizoložníky a čaroděje, křivopřísežníky, utiskovatele námezdníků, vdov a sirotků, ty, kdo odpírají právo bezdomovci a mě se nebojí, praví Hospodin zástupů."
 
Řím 8,18-25
8:18 Soudím totiž, že utrpení nynějšího času se nedají srovnat s budoucí slávou, která má být na nás zjevena.
19 Celé tvorstvo toužebně vyhlíží a čeká, kdy se zjeví sláva Božích synů.
20 Neboť tvorstvo bylo vydáno marnosti - ne vlastní vinou, nýbrž tím, kdo je marnosti vydal. Trvá však naděje,
21 že i samo tvorstvo bude vysvobozeno z otroctví zániku a uvedeno do svobody a slávy dětí Božích.
22 Víme přece, že veškeré tvorstvo až podnes společně sténá a pracuje k porodu.
23 A nejen to: i my sami, kteří již máme Ducha jako příslib darů Božích, i my ve svém nitru sténáme, očekávajíce přijetí za syny, totiž vykoupení svého těla.
24 Jsme spaseni v naději; naděje však, kterou je vidět, není už naděje. Kdo něco vidí, proč by v to ještě doufal?
25 Ale doufáme-li v to, co nevidíme, trpělivě to očekáváme.
 
Iz 52,7-10
52:7 Jak líbezné je, když po horách jdou nohy toho, jenž poselství nese a ohlašuje pokoj, jenž nese dobré poselství a ohlašuje spásu, jenž Sijónu hlásá: "Tvůj Bůh kraluje!"
8 Slyš! Tvoji strážní pozvedají hlas, plesají společně, protože na vlastní oči vidí, že Hospodin se vrací na Sijón.
9 Zvučně spolu plesejte, jeruzalémské trosky, vždyť Hospodin potěšil svůj lid, vykoupil Jeruzalém.
10 Hospodin obnažil svou svatou paži před zraky všech pronárodů. I spatří všechny dálavy země spásu našeho Boha.
 
Zj 21,1-4
21:1 A viděl jsem nové nebe a novou zemi, neboť první nebe a první země pominuly a moře již vůbec nebylo.
2 A viděl jsem od Boha z nebe sestupovat svaté město, nový Jeruzalém, krásný jako nevěsta ozdobená pro svého ženicha.
3 A slyšel jsem veliký hlas od trůnu: "Hle, příbytek Boží uprostřed lidí, Bůh bude přebývat mezi nimi a oni budou jeho lid; on sám, jejich Bůh, bude s nimi,
4 a setře jim každou slzu s očí. A smrti již nebude, ani žalu ani nářku ani bolesti už nebude - neboť co bylo, pominulo." 

 

Zde si můžete stáhnout a vytisknout biblické texty pro adventní dobu:

Čtení z Bible pro adventní setkání.pdf
 

Středisko mládeže          Farnost

Facebook střediska mládežeFacebook farnosti Brno-Žabovřesky

             ORC        

Facebook střediska mládeže