OSOBNOST MĚSÍCE: Štěpán Trochta

OSOBNOST MĚSÍCE: Štěpán Trochta
3. dubna

Máme na co navázat! V tomto měsíci na kardinála Štěpána Trochtu, který patřil mezi  zakladatele salesiánského díla v Čechách.

Narodil se 26. 3. 1905 ve valašské vesnici Francova Lhota a zde také vyrostl. Po smrti otce zůstala matka s třemi dětmi sama. Nejstarší Štěpán jí pomáhal vést malé hospodářství a vychovávat mladší sourozence. Po první světové válce odešel studovat na arcibiskupské gymnázium v Kroměříži. Matka však onemocněla tuberkulózou a Štěpán musel studia přerušit a vrátit se domů hospodařit, avšak přitahovalo ho kněžství. Odešel do Itálie k salesiánům a odtud pomáhal organizovat příchod prvních českých salesiánů, nejprve do Perosy a pak v roce 1927 do Fryštáku v čele s P. Ignácem Stuchlým.

Když se v roce 1927 přestěhovali chlapci z Perosy do Fryštáku na Moravě, přišel s nimi jako jejich asistent i Trochta. Doma rozvinul mohutnou propagační činnost, pořádal přednášky, psal články do různých časopisů. Po roce odchází zpět do Itálie studovat teologii. Představení mu řekli: „Je vás málo a potřebujete mít co nejdříve kněze. Není čas, abys mohl dělat doktorát až po teologii.“ Trochtovi se podařilo s vypětím stihnout obojí, během studia teologie vypracoval přidělenou doktorskou práci a složil předepsané rigorózní zkoušky na turínské královské univerzitě. Stal se doktorem teologie a byl v Turíně vysvěcen na kněze.

Uměl v tom chodit

Byl poslán, aby řídil stavbu domu a kostela v Ostravě. Sotva skončil, byla tu stavba domu v Praze-Kobylisích a pak v Pardubicích. Během 2. světové války byl vězněn v koncentračních táborech. S podlomeným zdravím, ale s cennými zkušenostmi se znovu zapojuje do práce. Spolubratři salesiáni jsou přesvědčeni, že vystřídá v úřadě inspektora „staříčka“ Stuchlého. Ale Svatý otec Pius XII. ho v roce 1947 jmenuje sedmnáctým litoměřickým biskupem. Je nejmladším biskupem českého a slovenského sboru, má nejvíce postiženou diecézi, má pověst dobrého diplomata. Stává se mluvčím biskupského sboru v obtížných jednáních s vládou v těžké situaci, jaká v naší vlasti po únorovém převratu pro církev nastala.

Pronásledován na každém kroku

Komunisty byl zatčen, vězněn, roku 1960 propuštěn a manuálně pracoval. Biskup Trochta se dočkal návratu do své diecéze v roce 1968. Všem velkoryse odpustil a začal znovu s chutí pracovat. Poměry se však vyvíjely pro církev nepříznivě. Byla znovu zatlačována do kouta, odkud se odvážila v době „Pražského jara“ trochu vykročit. Trochtovi to přineslo nová utrpení. Mohl sice cestovat do Říma, ale jak ponižující muselo být pro něj vědomí, že i tam je na každém kroku sledován a hlídán! Kardinálem byl jmenován v roce 1969. Jmenování bylo „in pectore“, nebylo zveřejněno. Ke zveřejnění došlo až v roce 1973, k velké nelibosti režimu, s kterým se tehdy Svatý stolec pokoušel vyjednávat. V té době už kardinál Trochta zase slýchal tolik slibů a hrozeb, že si je nestačil ani pamatovat. Omezování jeho činnosti neustále pokračovalo. Musel nečinně přihlížet, jak církevní tajemníci kladou překážky horlivým kněžím, znemožňují jejich pastoraci ve farnostech, jak jsou zabavovány jeho pastýřské listy, jak je prováděna soustavná ateistická propaganda, rozpadají se kostely. Začátkem roku 1974 prodělal operaci očí, měl nařízeno zachovávat klid. V pátek 5. dubna byl prakticky donucen přijmout krajského církevního tajemníka, jistého Dlabala, a po vyčerpávajícím jednání se biskupu Trochtovi přitížilo. Další den, 6. dubna, zemřel. V telegramu zaslaném Svatým otcem čteme: „Vigil pastor, fidei defensor (bdělý pastýř, obránce víry)... dal všem vzácný příklad, jak se má hájit křesťanské náboženství..., byl věrný a dobrý služebník svého Pána.“

"Práce - oběť - láska"

Trochta byl Kristův kněz, katolický biskup, mučedník. Byl mužem víry, modlitby a oběti. Dal se vést Matkou Boží, odvážně přemáhal zlo dobrem a nikdy se nemstil. Byl salesián. Hlásil se k tomu i v době, kdy se to u nás nesmělo. Dokázal vychovat z uličníků dobré křesťany a svědomité občany jako sv. Jan Bosco. Ale pracoval pro své malé i velké svěřence, obětoval se za ně a miloval je do posledního dechu, podle svého biskupského hesla: Práce – oběť – láska. Statečně předcházel svůj národ na cestě křížové, jak hlásá nápis na pamětní desce v jeho litoměřické katedrále.

Zpět na seznam osobností

Středisko mládeže          Farnost

Facebook střediska mládežeFacebook farnosti Brno-Žabovřesky

             ORC        

Facebook střediska mládeže