Ve znamení žluté igelitky

Ve znamení žluté igelitky
8. prosince 2015

O víkendu od 4. do 6. prosince se 15 mladých lidí z Brna-Žabovřesk a Oslavan sešlo na faře v Čučicích, aby pod vedením otce Libora, otce Jirky a matky Mileny (...a nesmíme zapomenout na kuchařku Anežku!) učinili krok směrem k Bohu a překročili své hranice.

Konala se totiž již v pořadí třetí adventní animátorská duchovní obnova. Tentokrát na téma „Vzdáleným nablízku“, které spojovalo dvě důležitá prostředí každého mladého člověka: svět vzdálený, který se snažíme změnit k lepšímu také animátorskou službou, a svět blízký, čili rodinu.

20151205_121735

Právě nejbližším vztahům jsme věnovali páteční večer, kdy jsme se u filmu Little miss sunshine zamýšleli nad našimi rodinami, a sobotní dopoledne, kdy jsme společně pekli betlém z perníčků (a sváděli bitvu s cukrovou polevou).

Sobotní odpoledne, kdy byl program zaměřen na „svět vzdálený“, si bude každý z nás pamatovat ještě dlouho. Na základě motivačního úryvku z evangelia o útěku svaté rodiny do Egypta se z nás stali uprchlíci – protože Maria s Josefem a malým Ježíšem byli vlastně uprchlíci taky. Naším jediným majetkem a zároveň znamením byla velká žlutá igelitka. A úkolem v blízkých městečcích Oslavany a Rapotice najít někoho, kdo by nás pozval dovnitř a nabídl horký čaj. Po třech hodinách venku, v zimě a padajícím mlhavém soumraku, se znovu scházíme a vyměňujeme si zážitky. Někdo měl štěstí hned u prvních dveří, jiný zkusil několik domů, ale neuspěl, další po prvním nepodařeném pokusu ztratil odvahu. Všichni si ale odnášíme, jaké to je, zvonit u cizích dveří, prosit o pomoc a sám nemít co nabídnout. Skutečnost, kterou zažila svatá rodina, a dnes prožívají desetitisíce lidí na útěku.

Neděle byla zaměřena na vztah k nejbližší a často i zdánlivě nejvzdálenější bytosti: k Bohu. Zamýšleli jsme se nad svou cestou s Ním a výtvarně ji ztvárnili, a nakonec při mši svaté (uloženou v našich žlutých igelitkách) symbolicky odevzdali. Také jsme společně sestavili betlém. Postavičky znázorňovaly nás samotné – a tak se před jesličkami sešla všechna možná stvoření od obtíženého velblouda přes rejnoka až po perníkové obrazy vnitřních světů.

A nakonec to, co přijde vždycky – úklid, loučení, odjezd. Návrat do města, předvánoční spěch, trochu šedivo. Ale když je šedivo už moc šedivé, kouknu na svou žlutou igelitku, vzpomenu na ty, kdo jsou „vzdálení“, zasměju se na ty, kdo jsou „nablízku“ a svěřím se tomu, kdo je Nejbližší. A rozhodně nelituji, že jsem se zúčastnila tak skvělé akce, jakou letošní adventní animátorská obnova byla.

Adéla Kolářová

Středisko mládeže          Farnost

Facebook střediska mládežeFacebook farnosti Brno-Žabovřesky

             ORC        

Facebook střediska mládeže