PRÁZDNINY 2017: Lovci mamutů

PRÁZDNINY 2017: Lovci mamutů
24. července

Náš tábor byl keramický - a tak jsme vyráběli o sto šest. Co bylo ale nejdůležitější: vytvořili jsme výbornou partu, děcka táhly za jeden provaz a něco společně dokázaly.

V pravěku to lidé neměli snadné. Sem tam přepadne tlupu nepřítel, divá zvěř, hlad či jiné trápení. I tak by správní lovci měli být na vše připravení a měli by vědět co a jak. Jak zacházet s nožem, jak si vyzdobit mošnu na cestu, jak si udržet oheň a připravit mamuta...
 
Ač náš tábor byl příměstský, všichni propadli příběhu z šerého pravěku, kdy ztráta ohně znamenala pro celou tlupu krušné časy, kdy se všichni museli spojit pro přežití a přispět svým rozumem i silou a kdy za každým rohem číhalo nebezpečí.
První den jsme se seznamovali se všemi postavami našeho příběhu i spolu navzájem. Ovšem již první den nás postlihlo veliké neštěstí. Naši tlupu napadl hrozný býk, se kterým si ovšem Kopčem dokázal poradit, a tak naše tlupa měla již první den intenzivní zážitek.
Příměstský keramický tábor
 
Den druhý. Děti přišly a již od rána bílého začaly s vyráběním misek na uskladění zásob. Ovšem dnes nás napadl medvěd a naše tlupa přišla o oheň, který byl tak potřebný na přípravu teplého jídla nebo na to, aby nebyla v jeskyni zima.
 
Třetí den se psal v duchu cesty za novou nadějí při nalezení ohně. Děti získaly oheň po radě čaroděje v hlubokých hvozdech jundrovské obory a už už by jej donesly zpět do své jeskyně. Bohužel se jim do cesty postavilo protivenství v podobě jezírka, přes které měly oheň přepravit. Ačkoli ženy vzorně dopravily oheň až k vodě a muži vytvořili vor a vymysleli funkční metodu přepravy, náhoda i živel jim nepřál a o oheň znovu přišli.
 
Den čtvrtý byl dlouhý a náročný, ale vydařený. Tentokrát jsme se vydali do skal Moravského krasu, kde prý jsou kupci, kteří mají na prodej věčný oheň. Na místě, kde jsme je měli potkat, byl však kupec jedinný, zato zle potrhaný od šavlozubého tygra. Nenechali jsme ho bez pomoci a donesli k zázračné studánce. Ve výšinách Adamovské rozhledny jsme objevili jeho vyhladovělého bratra a společně s ním se vypravili po krvavé stopě zraněného třetího kupce. Stopa nás dovedla až do jeskyně Kostelík, kde opravdu v úzké a temné plazivce byla ukryta opravdová křesadla. S jejich pomocí si děti skutečně oheň rozdělaly, což není žádná jednoduchá činnost. A ukázalo se, že i naše malé ženy jsou nejen dobrými strážkyněmi, ale i tvůrkyněmi ohně. Potom nazbývalo než se vrátit zpět. Tento den byl namáhavý, ale také dlouhý a tak jen odvážní a stateční vytrvalci, kteří ve středisku přespávali, pomohli se stavbou venkovní pece a s navozením dřeva a štěpky. Pec jsme zažehnuli dávkou pepa a potom jsme jen vedoucí drželi celou noc hlídky a přikládali do pece tak, abychom příští den vytáhli misky překrásně vypálené, tak jak to dokáže jen živý oheň. Děti nám pomohly večer ještě s chytáním bludičky a potom hurá do spacáčků.
Vypalování keramiky
 
Ráno stále pec hořela a děti se pomaličku probíraly ze svého tvrdého spánku. Hned následovala rozcvička rovnou ve spacáčcích. Děti se nasnídaly a mohl začít poslední den.
 
Aby se pořesvědčili, že tlupa je silná nejen tělesnou silou, ale i charaktery, Mamutík s Kopčemem si pro nás připravili hru, která měla otestovat naši férovost. Všichni byli úspěšní! Vtom nás ale napadla cizí tlupa, která nám ukradla z naší posvátné jeskyně naše křesadla. Musíme je porazit! Tlupa byla silná. Ovšem, v naší hymně bylo řečeno - Mamutík s Kopčemem - dobrá parta, nepřátelům padne špatná karta, společnou silou je udoláme, nejsme v tom sami, přátele máme. A tak byla tlupa společnými silami zdolána. Zbývalo tak už jen pár věcí. Vyhnali jsme je pryč a mohli jsme to pořádně oslavit.
Přepadení
Prvně jsme si museli vzpomínku zaznamenat, a tak jsme na stěnu jeskyně, kterou děcka vyrobily ze sádry, vyryli každý obrazec, který měl symbolizovat něco z tábora. Až bylo zaneseno na věčné časy, vydaly se děcka na lov mamuta, ze kterého vyrobily pravěké jídlo pro rodiče na společnou hostinu. Za dozoru rodičů a asistence dětí jsme z pece vytahali úžasné výrobky, které se po umytí vylouply do veliké krásy.
 
Tábor se nám vydařil snad v každém ohledu... 
Tímto bychom se chtěli ještě rozloučit s našimi přáteli Kopčemem, Mamutíkem, Veveřicí a Nianou - Kopčemovou matkou a všemi kupci a i s cizí tlupou, která nás napadla. Nesmí se ovšem zapomínat na lidi, kteří za toto všechno můžou. Největší zásluhu měla samozřejmě Lenka, která byla hlavní vedoucí. Nesmíme zapomenout na zdravotní zabezpečení, a tak děkujeme Jimimu. A zbývá mladá síla týmu, kde jsou Sára, Martin a já - Dominik. Veliké díky také paním kuchařkám, které nás udržovaly při životě.
Dominik Polanský

Související galerie

Středisko mládeže          Farnost

Facebook střediska mládežeFacebook farnosti Brno-Žabovřesky

             ORC        

Facebook střediska mládeže