V pondělí
ráno se dvacetčtyři sportovců ve věku 9–12 let střetlo na velkém
hřišti, kde došlo k zahájení celého tábora. Nejdříve se fotbalisté
navzájem poznávali v seznamovacích hrách, poté společně vymýšleli
pravidla, kterých se následně drželi celý týden. Následně přešli již
ke sportovním aktivitám; na stanovištích testovali své dovednosti před
zraky trenérů, kteří díky svým nově nabytým znalostem mohli rozdělit
táborníky do čtyř týmů pro přátelské zápasy. S radostí se pak celá
skupina společně odebrala na oběd do jídelny základní školy ZŠ
náměstí Svornosti. Na obědě jsme si všichni skvěle pochutnali. Po
poledním klidu byla už konečně slavnostně zahájena Liga mistrů, která se
hrála denně v odpoledních hodinách, a to až do čtvrtečního dne.
Každým vyhraným utkáním si celek nepřipsal pouze tři body do tabulky, ale
i několik pomyslných milionů eur, za které si mohl na konci každého dne
v dražbě zakoupit něco dobrého na zub. Vítěz získal vytoužený a
zasloužený zlatý pohár.
Hned
další den však celou soutěží otřásla velká změna. Liga byla rozdělena
na dvě menší soutěže, na Ligu mistrů starších, která se pravidelně
hrála na velkém hřišti i za přispění trenérů, a Ligu mistrů
mladších, která probíhala v počtu 3+1 na menším hřišti. Ligy
starších se účastnily ty největší evropské celky, až z ostrovní
Velké Británie přeplul kanál La Manche Nottingham Forrest, z portugalského
hlavního města Lisabon nás svou přítomností poctil Sporting a
v neposlední řadě z Bavorska přijel i mnichovský Bayern. Právě celek
z Německa se po několika napínavých zápasech mohl ve čtvrtek odpoledne
radovat ze zisku trofeje, když udržel své nervy na uzdě a spolehlivě
naložil se svými pokutovými kopy při penaltovém rozstřelu
o první místo.
V Lize
mistrů mladších se mezi sebou utkaly nizozemský velkoklub Ajax Amsterdam,
tradiční turnajový účastník našeho turnaje – Barcelona a
v neposlední řadě také „kanonýři“ z londýnského Arsenalu. Všechny
tři celky mezi sebou sváděly vyrovnána utkání a až závěrečný den
přinesl rozuzlení dramatického boje o titul. Manšaft ze země tulipánů a
skvělých sýrů zvládl svá poslední utkání a mohl zvednout nad hlavu
pohár pro vítěze.
Veškerá
ligová utkání se odehrávala odpoledne, ovšem ani dopoledne táborníci
rozhodně nelenili. Každý den pilovali své dovednosti na trénincích
v týmech nebo věkových skupinách. Kromě fotbalu si také vyzkoušeli
i jiné sportovní aktivity, zaházeli si s někdy nevyzpytatelným frisbee,
prověřili svou mušku při hře Na krále a do rukou dokonce vzali
i baseballovou pálku při oblíbené hře brenball. Tradičně si také sáhli
na dno při středečním kruhovém tréninku, kde si až ve třech sériích
prošli sedmi velice fyzicky náročnými stanovišti. Nemohla chybět ani
vodní bitva, kterou se nadšeně osvěžili během parného
odpoledne.
Většina
dní končila závěrečným pokřikem v 16:30, po kterém fotbalisti
odcházeli regenerovat síly do svých domovů. Ve čtvrtek ovšem namísto
domů odjela celá skupina sportovců do Bystrce na větší hřiště, kde si
vyzkoušela pořádný fotbalový zápas v počtu deset proti deseti.
V napínavém utkání by jistě rádi pokračovali i dále, když vtom dostal
hlavní vedoucí zprávu, že fotbalisty na závěrečném pátečním turnaji
nahradí roboti. Ti se dokonce brzy a drze dopravili do Bystrce s úmyslem
zahrát si s táborníky o účast na turnaji. Díky skvělému týmovému
výkonu táborníků a značné dávce jejich sportovního nasazení byli roboti
poraženi a fotbalová skupina mohla s klidem v duši odjet zpět do svého
tábora, opéct si u táboráku zasloužený špekáček a nabrat síly před
velkým dnem.
V pátek
ráno totiž čekalo celý tábor společné probuzení živou hudbou. Zpěvem a
kytarou se blýskli dva z jejich vedoucích. Po zhodnocení večerní hry
předchozího dne už mohl konečně propuknout závěrečný turnaj. V něm
byli naší zkušení fotbalisti znovu rozděleni na dvě hřiště podle věku.
Týmy byly však uspořádány zcela nově. Každý celek si vymyslel vlastní
název, zvolil si kapitána a vymyslel pokřik, kterým se pak pořádně
burcoval před každým duelem. Ve skupinové fázi turnaje se každý tým
utkal s každým protivníkem dvakrát. Po obědě následovala semifinále a
konečně i divácky velice sledovaná finálová klání. Ani jedna ze
soutěží rozhodně nezklamala. Finále Ligy mladších bylo rozhodnuto
střelou v poslední vteřině hry, která zajistila titul týmu FC Brno. To
u Ligy starších o vítězi rozhodovala dokonce až penaltová loterie. Tu
lépe zvládlo mužstvo FC Santos a jeho hráči se tak stali absolutními
šampiony. Po závěrečném hvizdu píšťalky sudího a vyhlášení
týmových i individuálních ocenění hráčů proběhly tradiční
exhibiční zápasy mezi táborníky a jejich tatínky. Po nich jsme se se
slzami v očích rozloučili a hned se začali těšit na příští rok, kdy
se snad znovu na Lize mistrů potkáme.
Tábor se mohl uskutečnit i díky finanční
podpoře města Brna. Děkujeme.
Za
tým vedoucích
Oliver
Šimíček