Zaliti světlem

Sotva se zaplnil náš amfiteátr diváky všech věkových kategorií, rozezněli se první tóny písní. Byla to tak trochu vábnička na Martina, který se tou dobou strojil někde za garážemi… teda chci říct, který tou dobou pomalu sedlal v nebi svého koně. Než hlavní postava celého gala představení dorazila, stihli jsme ještě zvláště povedenou sehrávku Martinova srdceryvného příběhu, ve kterém si střihly povedený part husy z naší keramiky. Pak už se rozezněly bubny a pódium zalilo světlo. Pán v dvojdílném plášti nám řekl pár milých slov a už už posílal svou družinu, aby rozdala přivezené světlo do všech přítomných lampionů. Když bylo dokonáno, vyrazili jsme. Průvodem vpřed, teda jako za Martinem, a taky kolem areálu.

Sdílená cesta

Po cestě nás čekaly různé ctnostné věcičky, konkrétně čtyři. Kdo je dobře zmákl, mohl si vyzvednout sladký peníz. Ale to předbíháme, ještě předtím se všechny ty průvodní davy slily na naší horní zahradě, kde se s námi Martin rozdělil o rohlíčky a my pak zase mezi sebou, no co vám budu povídat, bylo to ukrutně pěkný. Potom už se Martin rozloučil a vyrazil k nebeskému domovu. Ne tak my. Ještě nás čekala závěrečná ohňová show, ze které sršely nejenom plameny. Po celé té parádě jsme se ještě lehce občerstvili. Výborné pečené brambory a dýňovou polévku tentokrát doplňoval zlatý hřeb občerstvení – Víno Svatého Martina z maršovických Vinných sklepů. Nabídku limitované edice se salesiánským logem využili desítky rodičů a my máme jisto, že neprohloupili. Ať chutná, teda pokud už se po něm nezaprášilo, a my se pomalu těšíme, co nám všem uchystá letošní advent. Málo toho teda rozhodně nebude ;).