Telefony pohřbili do krabice

Víkend jsme prožili bez mobilů – proto “No Signal”. Provázely nás biblické velikonoční texty. A i když cílem nebylo si texty zapamatovat jako básničku, ale porozumět jim a zažít si je, myslím si, že nám všem utkvěly v paměti a hlavně v srdci, právě skrz samostatnou modlitbu, putování, chvály a následné kuchtění ryb a chleba pro pořádnou společnou večeři. Zážitkem bylo vlastně všechno, od ticha přes zpěv do dvou hodin ráno až k přibíjení víka na krabičku s našimi telefony uvnitř.

Nejsme v tom sami

Víkend toho pro mě a pro nás všechny znamenal neskutečně moc a hlavně vděčnost za sblížení s Bohem, odpoutání od telefonů a navázání kontaktů s novými lidmi. Mně konkrétně to pootevřelo oči. Už jen samotné vyjetí na akci mě posunulo dál. Bylo to pro mě inspirující se potkat s tolika lidmi, kteří měli hlubší víru než já, a vzít si něco z toho, jak žijí. Dozvěděla jsem se, jak mohu svou vlastí víru rozšířit, a dostala jsem mnoho tipů na křesťanské knihy a filmy. Zjistila jsem, že všichni máme podobné problémy a že v tom nejsme sami. Toto jsem si uvědomila na společné cestě v sobotu, kde mi pomohlo se o společných problémech života pobavit a uvědomit si možnosti, kterými se dají řešit. Nejvíc se mi líbilo to, že jsem se domů vrátila s úsměvem na tváři, dobrou náladou a hned jsem chtěla všem vyprávět, co jsem zažila.

Amalie Salek