O jednom pozoruhodném

Někdo mluví, někdo zpívá, někdo se toulá. Jsou různé cesty jak dojít ke štěstí. Já píšu už mnoho měsíců a mnoho let. Mým domovem je strom a moje spisy jsou paměti stromů s osudy neobyčejnými i všedními tak, jak je každé ráno přináší rozednění a večer přikrývá tma. K těm nejpozoruhodnějším patří příběh Tobiáše Lolnesse. Když bylo Tobiášovi 10 let, dostal od svého tatínka Sima, znamenitého vědce a vynálezce, dřevěnou berušku – stínku. A tahle dětská hračka zamíchala osudy obyvatel stromů víc, než kdo tušil, protože stínka chodila. Jak je to možné, to věděl jen Sim Loness. A protože se v zájmu stromu rozhodl stínčino tajemství neprozradit ani chamtivci Jo Mitchovi a dokonce ani Veliké radě, přišel o svou práci, přátelé a nakonec i domov. S velkým smutkem opustil Tobiáš v prosluněných vršcích kamaráda Lea a odešel s rodiči do vlhkých a tmavých Spodních větví. Do opuštěných míst, kde mají lidé daleko po cestě, ale o to blíž po duši. 

Nechte si vyprávět

Proměnili jsme se v obyvatele stromu a s Tobiášem prožili spoustu dobrodružství, abychom nakonec jeho rodiče našli a pomohli jim dostat se na svobodu. Pokud někde potkáte kluka mezi 7 až 11 lety, který má na bílém triku na zádech strom se spoustou zelených listů a k tomu zavírací nůž na pojistku, můžete si od něj nechat vyprávět celý příběh o Tobiášovi a jeho i našich dobrodružstvích….

Pavel Glogar