Zabloudila k nám

Víkendovka pro Smršťáky byla lehce protkána vzpomínkami a upomínkami na minulé tábory, tak jak se na závěrečnou párty sluší. Především se k nám zatoulala Evelína, vlastně Evelíny, které jsme si tolik oblíbili nejen v minulém roce. Stroj času jim shořel na popel a chudery, vlastě chudera z toho byla celá nesvá. Chvíli jsme ji učili jak přežít v naší době, ale nebyla tu doma. Stýskalo se jí, takže nakonec byla tuze ráda, když se nám podařilo po všech čertech sehnat součástky na nový stroj času a vyprovodit jí zpátky domů. Ještě jsme jí nachystali malou oslavu na rozloučenou a šli jsme si lehnout… Tak určitěěě. Jenom s malou zastávkou na bitevním poli v okolních sídlištích, pak s dovětkem u kulečníku, herní desky stolu a hrnce s gulášem. V neděli jsme ještě sfoukli inspirativní mši a rozešli se do svých domovů. S nejstaršími možná naposledy, s mladšími sotva na několik málo měsíců.