Na tomto táboře kdykoli víc než jindy jsem vnímala, že každá rodina má svůj příběh a ten nemusí být v právě probíhajícím období ten nejšťastnější. O to víc jsem vděčná, že i rodiny v různě těžkých situacích se svěřily do našich rukou a společně s těmi šťastnějšími, s námi prožily týden v RS Radost a snad se jim aspoň na chviličku dařilo zapomenout na svoje útrapy a užít si krásný čas s dětmi, ale také Čmeldou, Brumdou, Pučmeloudem, Kvapníkem, lučním koníkem a dalšími.

Každovečerní hraná pohádka, nás motivovala k následujícímu programu a tak se třeba stalo, že Pučmeloud vzal každému dítěti kousek oblečení a jal se jej sušit na šňůře natažené přes přehradu. Že prádlo pověšené na pružence nakonec bylo víc mokré než suché, to vám asi nemusím vykládat, ale kdo by se na popleteného Pučmelouda zlobil, nakonec jsme se díky tomu projeli na člunu a vykoupali v osvěžující vodě. Jeden večer byla pro odvážné děti nachystaná stezka odvahy za světluškou do lesa a pro odvážné rodiče noční hra, kde se potkali nejen s bludičkami, ale vyluštili spoustu šifer, našli živou vodu a zachránili zase toho Pučmelouda! A protože sluníčko vysušilo i tu poslední loužičku dali jsme se do výroby loutek lučních kobylek, s kterými jsme se následně vydali na dostihy, a protože nám chyběl vodní příkop a koníci i děti potřebovali ochladit, přišla na řadu taškařice s vodou. Byla u toho náramná legrace. Krom toho jsme si v průběhu tábora vytvořili trička, namalovali spoustu krásných obrázků, zažili spoustu her, výletů do přírody a při tom všem si neustále zpívali písničky. Jednu z písniček si s omluvou prozpěvuji i teď: ,,Přátelé chvátám, chvátám, nemám chvíli klid, já tam, já tam, dávno už měl být, ne ne nesnídám, nesvačím, nestihnu to nestačím, promiňte vážení mám i s článkem zpoždění!”

Přeji krásné léto všem a těším se zase někdy někde na viděnou, ahóóój!

Katka Rybníčková