Do Čučic a ještě dál

Celá akce 3D Space začala v pátek v 17:30 na hlaváku, odkud jsme vyrazili do Čučic. Po večeři jsme hledali posádky do vesmírných modulů, kdy jsme si měli zapamatovat, co nejvíc informací o někom z našeho týmu, abychom ho líp poznali. Večer zakončil příběh o mudrci a štěstí s poselstvím: „Je důležité si užívat život, ale zároveň ani na chvilku nezapomenout na to nejdůležitější.“ Také nás nechali vedoucí hlasovat, jestli si myslíme, že ke štěstí vede cesta bezpečí, nebo cesta plná výzev. 

Challenge accepted

V sobotu dopoledne jsme se rozdělili na skupinky podle cesty za štěstím: na cestu plnou výzev nebo cestu pohodlí a bezpečí. Byl jsem ve skupince, která hledala štěstí cestou výzev. A tak jsme se vydali na cestu k řece. Potkali jsme rybáře a odhlasovali si, že mu pomůžeme. Následovala cesta ve sněhu přes proudící řeku, kdy nemálo z nás promrzlo až na kost. I další setkání byla rozhodovací: jestli běhám, nebo luštím; jestli mám z cesty úplně sejít atd. Většina se rozhodla pro výzvy a po kolečkách na hřišti přišlo překvapení v podobě teplého čaje, driftu a odvozu zpátky na faru. Tím to však celé neskončilo. Na dveřích do sklepa visel citát Romaina Rollanda: „Největším štěstím v životě člověka je vědomí, že nás někdo miluje, proto jací jsme, nebo spíše přesto jací jsme.“ Po přečtení jsme sestoupili do sklepa, kde bylo zrcadlo s nápisem: „Tím člověkem můžeš být ty.“ Smyslem celé této cesty podle mě bylo si uvědomit, že pokud překonáme něco opravdu těžkého, budeme pak na sebe hrdí a budeme šťastní. 

Hraj, jak nejlépe umíš

Po vydatném obědě, odpočinku a reflexi Cesty za Štěstím následoval velmi povedený Westernový večer. Na pozadí westernového kasina v saloonu dostal každý svoji roli jako v bangu. A tak se šerif snažil vyšetřit vraždu v bance, zároveň probíhala volební kampaň na nového starostu, farář měl všem zúčastněným přednést kázání a mnohé další. Celý večer vyústil v debatu o tom, že každý máme spoustu masek/rolí, které hrajeme v různých společenských kruzích. Potom už následovala jen čajovna a velmi zajímavé debaty např. o rodině, přátelství, lásce a dalších tématech, která skončila v 1 hodinu. 

Jde to i bez kněze

Po pozdním budíčku a snídani následovala bohoslužba slova bez kněze, ale Dom to zvládl velmi dobře. Už bylo třeba jen uklidit, najíst se výborného jídla od manželů Hudcových, nasednout na autobus a dovézt se vlakem domů. Víkend se mi i přes věru hrozivou zkušenost v řece velmi líbil a myslím, že pokud budou další podobné tomuhle, bude to skvělé.

Filip Marek