Prostory střediska se proměnily v palubu luxusní zaoceánské lodi Poseidon. Při nalodění jsme byli rozděleni do tříd a mohli jsme se naladit na svoji roli. Hned po odražení od břehů se servírovala večeře a vše probíhalo podle očekávání. Smetánka v první třídě spolu s kapitánem a jeho ženou hovořila o vybraných společenských tématech. Ve druhé třídě probíhalo seznamování s životními příběhy, kázání otce Gurmeta i výmluvná pantomima italského mima. Zato ve třetí třídě to pořádně vřelo, hučelo a bouřilo a to nejen díky rodině Taragošů. Mezi tím se proplétali plavčíci spolu s číšníky, urovnávali spory a servírovali dezert.

Z ničeho nic zhasla světla a potemnělou loď prořízl řev sirény. Tma. Panika. Strach. Kapitán uklidňuje pasažéry, rozdává pokyny posádce, rozděluje skupiny, které v tuto chvíli bojují o vlastní životy. Loď se potápí a není času nazbyt! Musíme se skrz loď dostat ven, vystřelit záchranou světlici, přežít.

V letošním roce máme v plánu realizovat animátorská setkání v duchu tří „S“ – společenství, seberozvoj, salesiánská výchova. Také skrze tento společný prožitek jsme mohli ochutnat od každého „S“ kousek a už teď se těšíme, co přinese další setkání.

Lenka Sošková

Foto: Václav Vlach