Faráři by čumeli

Koncem října proběhlo dlouho očekávané první oficiální setkání Come Outu – akce pro animátory 17–21 let. Setkali jsme se v příjemném rodinném počtu samých žen. Celý náš společný čas byl zaměřený na hledání odpovědi na otázku: ,,Kdo jsem já jako animátor”. Pátek večer byl takový zamýšlecí. Účastnice jednotlivě absolvovaly Cestu animátora s cílem zamyslet se i skrze mini aktivitku nad tématy jako “co mě v životě a animátorské práci brzdí, čemu se vyhýbám, co mi jde…” Pozdní večer byl programově volnější, holky se rozhodly povídat si a rozjela se nám super debata na téma Bible (důstojní páni faráři by čuměli). 

Chyba je život

Sobotní dopoledne směřovalo především do roviny zkušenostní. Skrze krátké aktivity a následnou reflexi jsme zkoumaly samy sebe, hledaly, v čem se cítíme dobře, v čem ne a proč to tak asi je. Díky aktivitě si holky něco reálně zažily a pak mohly mluvit o tom, jaké to pro ně bylo v té konkrétní situaci.

Vedu nebo jsem raději veden? Jaké pro mě je určovat druhému, co má dělat? Jak mám nastavenou svou osobní zónu? Jaké strategie používám, abych někoho o něčem přesvědčil, a co naopak funguje na mě? A co chyba? Jsem s ní v pohodě nebo se úzkostlivě snažím nechybovat?

Všechno tohle jsme tedy prožívaly v aktivitách a probíraly během reflexe. Reflexe je btw fakt skvělý nástroj, jak vytáhnout v podstatě z čehokoliv úžasné věci. Spoustu jsme si toho pojmenovaly, překvapily samy sebe, dozvěděly se o sobě něco nového a vzájemně se obohatily. 

Další štace

Další podobně laděné prožitkovo-vzdělávací setkání chystáme na neděli 3.12. Dopoledne ve středisku probíhá adventní jarmark a odpoledne bychom prožili společně v duchu Come Outu. Bližší informace již brzy! 

Tak, pokud jste dočetli až sem… schválně, zkuste si teď odpovědět na otázky kurzívou. Bez toho prožitku v aktivitce je to samozřejmě těžší, ale i tak to zkuste. Není od věci znát sám sebe. Aspoň trošku. A hlavně pokud třeba, nedej Bože, pracujete s lidmi 🙂

Verča Beči