Ráno to vypadalo na deštivý den, ale zázraky se dějí i v Žabovřeskách, a tak jsme si mohli poslední den v ORCu vychutnat ledovou zmrzlinu za slunného počasí.
Probouzím se do sychravého dne. Hlavou mi probleskují myšlenky, zda bude dětem zmrzlina chutnat i v dešti a zda místo táboráku budeme péct klobásky na grilu pod stříškou. Na obavy ale není čas. Dnes otvíráme ORC už v 10 hodin. A tak rychle vstávám a mířím do střediska.
Déšť však pomalu ustává a po desáté hodině ho střídá slunečné počasí. Díky tomu poslední den v otevřeném klubu nechybí fotbal, ringo, chlazené limo, zmrzlina ani dobrá nálada. Ve čtyři hodiny David rozdělává oheň a zahrada se pomalu plní rodinami s dětmi i animátory a všemi, kdo mají v plánu si opéct špekáček, pokecat s kamarády nebo si něco zahrát. Od ohně se linou známé melodie táborákových vypalovaček a malý Nikita si hraje na superstar a z plných plic zpívá „Já jsem muzikat…“
Blíží se sedmá hodina a s ní i konec akce. V dáli začíná hřmít a o pár minut později se strhává slušný slejvák, který celému dni dodává parádní tečku. Děti běhají v kalužích vody po hřišti, mladí a rodiče se schovávají pod stanem a tisknou k sobě, a tak máme po dlouhé době zase všichni k sobě blíž.
Radka Těšíková