Vlakové neštěstí

3D Space jsme zahájili srazem na nádraží, odkud jsme se vydali na cestu do Čučic. Už na nádraží přišly první komplikace – vlak, kterým jsme měli jet, nejel z hlavního nádraží, ale z dolního nádraží. Takže jsme se tam museli rychle přemístit. Následná cesta vlakem nám utekla rychle, dokonce tak rychle, že jsme ani nezaregistrovali, že už je zastávka, kde máme vystoupit. Takže jsme ji přejeli. Když jsme vystoupili na další, začalo pršet. Takže jsme se schovali na nádraží, kde jsme vymýšleli, co budeme dělat dál. Po asi 10 minutách jsme se rozhodli vydat se na cestu do Čučic pěšky. Mělo to být asi 11 km cesty a za dvě hodiny jsme měli být na místě.

Noc na zřícenině

Cesta nám rychle ubíhala. Když jsme byli za půlkou trasy, napsal vedoucím Dominik, který šel jinudy, že na nás čeká u zříceniny hradu Levnov se svačinou a ohněm. Nechtělo se nám tam, byla by to pro nás zacházka, ale co se dalo dělat. Cesta ke zřícenině byla náročná, protože jsme museli lézt po velmi strmých skalách, ale nakonec jsme všichni došli k vrcholu. Tam nás čekala odměna v podobě půlnoční svačinky a postavených stanů, které nebyly aprílovým žertem. Takže jsme na zřícenině mohli přespat a druhý den jsme došli již za svitu slunce do Čučic.

Konečně na základně

Na faře jsme se dospali a dali jsme si „studentský“ oběd. V poledním klidu jsme měli možnost jít se podívat na akci, která ve vesnici zrovna probíhala. Někteří z nás tam šli, komu se nechtělo, zůstal na faře. Po poledním klidu jsme hráli na zahradě různé hry na přání, především Ruskou schovku a Fackovanou. Po večeři, na kterou jsme si společnými silami udělali hamburgery, jsme šli znovu ven a hráli jsme Slunovrahy. Večer jsme měli čajovnu, kde jsme hráli Hrníčky. To je taková hra s otázkami a odpověďmi. Pak už jsme šli plni zážitků a odpovědí spát. Ráno jsme rychle uklidili, měli jsme krátkou mši svatou a vyrazili jsme zpět do Brna.

Matěj K. & Majda J.