V sobotu 18. 7. začala naše společná POdivuhodná POUť POuští. Sedmnáct statečných dívek bylo už od začátku rozhodnuto zdolat nejrůznější překážky a nenechat se ničím zastrašit. Na pomoc byli připraveni hned tři pomocníci z řad vedoucích a dva andělé – kuchařka a zdravotnice – kteří nad námi celý týden bděli.

Společně jsme si vyrobili boty pro zdolání Tekutých písků, občerstvili se v Pomerančovníkovém háji a zajistili si jídlo pro průchod Kritickým pásmem. Také jsme podnikli výlet Zeleným údolím a kochali se překrásnými výhledy do okolí. Poté nás čekala velmi náročná část naší pouti, a to přemožení draka. Na tento úkol jsme se pečlivě připravili. Pracovali jsme na svých schopnostech spolupráce, férovosti, přátelství i sebepoznání a tím získali zbroj srdce, která nám měla pomoci v boji s drakem. Na draka jsme se vydali v noci a po těžkém boji se nám podařilo zvítězit. Přišli jsme sice o meč, ale nabyli vědomí, že žádné zlo není tak velké, aby se s ním nedalo bojovat.

Další den jsme si odpočinuli a občerstvili se obědem na hradě u Krásné paní a posilu načerpaly ze společné mše svaté. Po mši jsme si zazpívali společně „Divné to věci dnes, dějou se v Čučicích“ a poseděli u táboráku.

V pátek navečer jsme se dozvěděli naléhavou zprávu, že Pastýř nás očekává u svého pramene. A tak jsme dorazili k cíli naší POdivuhodné POUti POuští. Setkali jsme se s Pastýřem, který ocenil naši odvahu a vytrvalost během putování a prozradil nám, jaký dar v sobě máme dále rozvíjet. Nahlédnutí do zázračné studny pro nás znamenalo zhodnocení toho, jak jsme se na naší pouti změnili a jestli jsme se trošku blíže posunuli k tomu, jaké bychom chtěli být. A tím už naše putování končilo, ještě závěrečný slavnostní večer, balení věcí a v sobotu už hurá domů.

Naše pouť pro nás byla týdnem plným nových i starých přátelství, smíchu a pobavení, stejně jako zamyšlení a sebepoznání.

Magda Rotreklová

Další tábory