Za prvé – cesta
Jedná se o mezistřediskovou pomoc – parta z Brna jede do Rumburku, do
Severních Čech, kde v přilehlých lesích těží dřevo. Vyrážíme tedy
v pondělí odpoledne z Brna a po přibližně čtyřech hodinách
přijíždíme do Rumburku, kde už na nás čekají místní a vítají nás
s otevřenou náručí.
Za druhé – les
Hned druhý den jedeme do lesa, kde na nás čekají “tečky”, stromy
označené k pokácení. Projdeme si tedy, jaká bude naše práce a krátce na
to se do toho pouštíme. Práce se skládá z řezání motorovou pilou,
štípání kalačem, odklízení větví a přesunu dřeva. A přesunu dřeva.
A přesunu dřeva. Ne, nezasekla se mi klávesnice. Letos nám ale nepřeje
počasí, a tak je nutné přesun dřeva realizovat několikrát, tak abychom
potom mohli dřevo z krátké vzdálenosti naházet do kontejnerů a převézt
do stodoly.
Za třetí – stodola
Dřevo je odvezeno do Jiříkova, kde musí doputovat na místo určení –
do stodoly, ze které se dřevo bere na provoz Salesiánského klubu. Je
potřeba ho pečlivě naskládat, aby dřevo vyzrálo, vyschlo a mohlo se
použít převážně během zimy.
Za čtvrté – parta
Na práci jsme dobrý tým. Ať už policista, veterinářka, automatizační
technik, ekonom, právník nebo kněz, dohromady máme jeden cíl a tou je teplo
pro klub v Jiříkově.
Za páté – výlet
Většinou po naskládání do stodoly se vydáváme prozkoumat krásy
Českého Švýcarska. Letos je půldenní výlet s návštěvou hradu
Falkenštejnu a brodění řekou Chřibskou Kamenicí.
Za šesté – jídlo
Po dobře odvedené práci je také skvělé dát si dobré jídlo. Takže ke
konci našeho pobytu je nám připravena, jak je již tradicí, grilovačka a
opravdu si všichni pochutnáváme. Dobré jídlo nás provází celou sekeru a
k práci zkrátka patří. Bez práce nejsou koláče.
Za sedmé – Filipov
Je taky zavedenou tradicí. Salesiáni nás naučili dobře odvedenou práci
odevzdat do rukou Božích. Kde jinde, než na poutním místě ve
Filipově.
Za osmé – foto
Jako poděkování a na vzpomínku si odvážíme pravidelně mimo jiné
také tričko s nápisem Severská sekyra, proč sekyra a ne sekera? To je
příběh zase na jindy. Tradicí je se s tričkem vyfotit.
Za deváté – cesta domů
Po necelém týdnu a přibližně 32 kubících dřeva putujeme domů. Letos
je cesta zpět na Moravu ještě trochu vylepšená, poslední den se totiž
ještě přesouváme do Moravské Nové Vsi. Zde pomáháme s vinohradem,
nejsme řemeslníci, a tak alespoň uvolňujeme ruce majitelům, aby měli
prostor opravovat své obydlí.
Emeritní sekerník Petr
Klang