Jak to vypadalo na pólu? Co se po cestě všechno přihodilo? A kdo byl vlastně tajemný J.C.? To všechno a mnohem víc se dozvíte v letošním reportu ze Smrště.
Letos jsme se na Smršti vydali na severní pól. Přijeli jsme do Čučajaani ve Finsku, kde jsme hledali výpravu, která před 30 lety dobyla jižní pól. Protože se severní od toho jižního pólu prakticky neliší, tak jsme se rozhodli, že si vyslechneme, co se dělo při jejich výpravě. Večer jsme obdrželi součástky na vozítko, které jsme vyráběli další den. Elektrikáři zprovoznili světlo, konstruktéři stavěli auto a designéři sprejovali auto a vyráběli vlajku naší výpravy. Po dokončení všech prací na autě jsme ho podrobili zátěžovému testu.
Ráno po snídani jsme našli dopis, ve kterém se psalo o místních obyčejích a hrách, které tu děti i dospělí hráli. Dopis psal někdo s iniciály J.C. Okamžitě dostal přezdívku John Cena. Po vyzkoušení místních her od Laponců jsme se vydali najít autora už zmíněného dopisu. Po cestě jsme našli spoustu zápisků od J.C. Na konci jsme našli samotného autora – Jára Cimrman. Járu věznil JáTy. JáTy nám nechtěl Járu vydat, a tak jsme se rozhodli k riskantnímu kroku. JáTymu jsme ukradli ryby, které jsme mu zpět vyměnili za Járu.
V úterý jsme zašli k řece, kde jsme skákali ze skály nebo z houpačky. K večeru přišel rod Laponců, který se nám představil. Druhý den jsme s nimi provedli rituál, při kterém jsme si vyrobili sádrové masky. Po obědě se k nám donesla zpráva o tom, že se vyráží na výpravu. Po skupinkách jsme šli asi devět kilometrů. Na večer jsme se usadili v přístřešku, kde jsme přespali. Ráno jsme se sbalili a vyšli jsme směr zaoceánská loď. Během čekání na loď jsme se mohli vykoupat v Severním ledovém oceánu. Po přeplutí oceánu jsme si každý našli místo na spaní. Další den jsme vstávali velmi brzy, abychom stihli východ slunce na severním pólu. A protože je na severním pólu zima, dostali jsme čepice s logem SMRŠŤ.
Dopoledne jsme měli možnost se dospat a odpoledne byl volnější program, ve kterém jsme mohli hrát např. ruskou schovku nebo si malovat. Vpodvečer byla mše svatá a po ní bylo promítání fotek, vzpomínání a spousta jídla. Každý z nás odjížděl s dobrým pocitem a touhou se tu opět za rok shledat v plném počtu.
Marek Jůza