První dny jsme věnovali přípravě. Zlepšení fyzické kondice. Shromažďovali jsme dárky pro domorodce. Učili se kreslit mapy a psát husím brkem. Také jsme se museli ozbrojit, a proto jsme kovali nože a dýky. Královna Izabela odměnila snahu všech námořníků první výplatou a námořní kaplan nám požehnal na cestu. Námořníci ale nedbali varování královny a utratili své žoldy v kasínu. Isabelin hněv byl velký, ale nakonec nám udělila jen trest a dovolila nám vyrazit na cestu.

Pak už jsme byli připraveni k vyplutí.  Moře nám sice dalo zabrat, ale dopluli jsme do Nového světa. Zdejší obyvatele jsme nazvali Indiány. Putování s naloženými batohy bylo náročné, zvlášť, když nám hned první den došly zásoby a my zůstali o chlebu a vodě. Navíc na nás stále útočili orli. Do cíle cesty jsme dorazili jen s plátěnými mošnami.

Po  dnech v divočině jsme se vrátili znovu do Španělska. Za naši statečnost nás čekaly velké pocty. Byli jsme pasováni do šlechtického stavu a získali mnohé odměny a poklady. Ani tady ještě dobrodružství neskončilo, vybírali jsme koně, které do nového světa odvezeme. Zvládli jsme i jezdecký výcvik. Královně jsme uvařili pokrmy z plodu Nové země a připravili hostinu. No a když jsme objevili Ameriku, vrátili jsme se šťastně domů.

Jitka Kotrašová