Práce komediantů

Bylo to tu, ráno 24.2., po několika na počasí nepříznivých dnech vysvitlo sluníčko, obloha byla téměř bez mráčku, program byl nachystán, stejně jako masky. Všechno vypadalo jako na objednávku. Ale… Jedna z prvních zpráv, kterou mi manžel ráno sdělil, byla, že se začalo válčit na Ukrajině, všechno se ve mně sevřelo a slzy šlo zadržet jen stěží. Napadlo mě, jestli masopust v tak smutné chvíli nezrušit. Ale jsme tu přece pro děti a jejich rozzářené tvářičky za to tolik stojí. Nakonec i to je práce komediantů, že musí umět nasadit úsměv i když jim není do zpěvu. A to se stalo. 

Nakažlivý úsměv

Úsměvy nasadili snad všichni zúčastnění i kolemjdoucí. Masopustem nás provázeli skvělí muzikanti, trošku bláznivá babička s dědečkem, kterým utekl koblížek, vlk, zajíček, medvěd i mlsná liška, která nakonec koblížek slupla a v neposlední řadě úžasný průvod složený z dětí, rodičů i prarodičů v pestrobarevných maskách a kostýmech, kterým patří velký dík. Společně jsme si zazpívali, zatančili, zasportovali a nakonec byli odměněni košem plným koblížků, které se na jazyku jen rozplývaly.

Přeji si – a pravděpodobně i vy ostatní, aby lidé, kterým je teď tolik ouvej, mohli co nejdříve zažít aspoň kousek tak krásné atmosféry, jako jsme měli my na masopustu, neboli fašanku (jak nám povykládala Chobotnice z Valašska).

Za masopustní tým

Kačžabulína von Rybníček, krotitelka malé i velké zvěře