Jak to vypadá, když se sejde dvanáct měsíčků ve znamení květin? Kde se vzal na akci svatební pes? Koho a proč šálil evropský zrak? Odpovědi na tyto palčivé otázky se dozvíte v reportu z naší výtvarné přespávačky…
V pátečním podvečeru se ve středisku poprvé setkalo 12 měsíčků, holek ve věku 8–12 let, které si chtěly užít ženské pospolitosti a výtvarného tvoření ve znamení květin. Když se pak druhý den rozcházely, byly z nich už mnohem bohatší nevěsty – do výbavy mají vlastnoručně malovanou tašku a misku, na které pracovaly fixami na porcelán. A stačilo maminkám u dveří zamávat, aby se ručky nevinných dívenek zavlnily tak nějak zdobeně a v orientálním rytmu – krasavice si je ozdobily Hennou tolika motivy, že z nich šálil evropský zrak!
Mezi tvořením jsme se věnovaly i stolování – pekly si společně muffiny, pomalovávaly tuží obrovský papírový ubrus, až z něj byla rozkvetlá louka, skládaly z ubrousků srdíčka a karafiátu ve váze na stole přisypaly barvivo. Původně bílý karafiát za pár chvil nasál všechnu červenou – i my máme ve svých rukou, zda si z našeho způsobu životosprávy, vztahů, které udržujeme a kultury a krásy, kterými se obklopujeme, budeme brát to dobré, nebo se jimi necháme pomalu otravovat. Mezi chvílemi zaujatého soustředění jsme se nezastavily v pohybu – venku na hřišti při hraní her, při poznávání a určování květin, při chystání závěrečné Mega-svatby, na kterou se holky nachystaly ve velkém a kterou si do puntíku samy zorganizovaly a to včetně roztodivných pomůcek jako obřadní hůl a svatební pes. Dá se tohle všechno stihnout za 23 hodin? Jasně, že dá! Už teď se na naši partu těšíme příští rok!
Milena Alday Delgado