Pršelo jim štěstí?

4. 4. 2024 je na první pohled kouzelné datum a je jasné, že se tam muselo dít něco výjimečného. A taky, že jo. Proběhla VelikoNOČNÍ hra. Tento druhý a tedy již tradiční ročník noční hry znovu slavil úspěch. Především se přihlásilo 18 účastníků, z nichž odpadl pouze jeden jediný a to, dámy a pánové, není samozřejmost. Sešli jsme se na sklonku slunečného dne pod stříškou a za přítomnosti prvních a zdaleka ne posledních dešťových kapek jsme se rozdělili do tří velikonočních týmů. Samotné rozdělení vzbudilo v účastnících dravost a odhodlání vyhrát i tehdy, kdy to není úplně žádoucí. Každopádně to alespoň odvedlo pozornost od sílícího deště, že…

Chraň si vejce!

Hra byla nepsaně rozdělena na tři části. Tu první skupiny trávily samy se sebou ve spletitých žabinských uličkách. Druhou a třetí část na Kraví hoře jsme absolvovali všichni společně. No a co že bylo cílem? Velikonoce, takže logicky – ochránit vejce! Každá skupina po vyluštění zapeklité šifry vyfasovala plato vajec a od té chvíle pro chudinky vajíčka nastal krutý čas. Svěřeny do roztřesených rukou animátorů byly nuceny podstoupit životu nebezpečné, zákeřné úkoly. Bylo s nimi házeno na 5m, byly přeskakovány po jedné noze, tvrdly mezi tvrdými čely a další šílenosti… Animátoři se snažili být citliví, jemní, opatrní… a jejich snaha přinesla… oběti. Bohužel. Ještě dnes můžete na ulici Chládkova objevit stopy po masakru. A to jsme stále v první části hry. Samozřejmě bylo potřeba celou situaci zlehčit a tak animátoři měli možnost zazpívat si v podchodu, udělat dobrý skutek, být kreativní…

Kohoutí zápasy

Na druhou část hry se skupiny musely dostavit v přesně daný čas na přesně dané místo na Kraváku, aby se potkaly s královským kohoutem nesnášejícím nedochvilnost. Skupiny pochopily a žádná z nich se neopozdila. Pokud si však myslely, že mají vyhráno a čeká je královská odměna, byly na omylu. Královský kohout je bez mrknutí oka zavedl přímo doprostřed bitevního pole. Tam byli animátoři označeni za slepice a ve svých skupinách se uchýlili do kurníků. Nastal bitva, ve kterém nebyly v ohrožení už jen vejce, ale i slepice. Hlavně slepice. Slepičí skupiny chránily svůj kurník s vejci a snažily se vykrást ty ostatní. Do toho se musely vyhýbat krvežíznivým kohoutům, ale mohly také využívat výhod královského majestátu. Drsnou atmosféru této slepičí bitvy zajistilo počasí, které však naštěstí dosáhlo vrcholu v podobě deštivé vichřice až v závěru. Hra skončila vítězstvím jedné skupiny a prohrou těch zbylých, což jsme všichni tematicky oslavili vaječným koňakem! 

Zrno od plev 

Před poslední částí pár animátorů odpadlo. Asi nevěděli, že bude jídlo. Ze zbylých (a doplněných) vajíček jsme si v altánku na Kraváku udělali výbornou královskou smaženici! Nechybělo ani něco teplého do bříška, zeleninka… a nakonec přestalo i pršet! Rozcházeli jsme se, řekla bych, v povznášející náladě a rozhodně plní zážitků. Na které budeme vzpomínat. A třeba i s radostí!

Verča Bečicová