Hvězdná posila

V úterý jsme se vypravili na pouť v tichu. Cestou nás provázely dopisy s dary. Našli jsme mezi nimi dar radosti, svobody, vytrvalosti, Božího slova a spoustu dalších. Cesta vedla údolím řeky Oslavy a malebné výhledy nám vyrážely dech. Při západu slunce jsme přebrodili řeku a došli do tábořiště. Noc pod hvězdami nás posílila do dalšího dne. Ráno jsme posnídali, uvařili si kafe a někteří zvládli i ranní otužování v řece. Nakonec jsme sbalili věci a vypravili se do nedaleké Náměšti nad Oslavou, odkud nás autobus dovezl zpátky na faru. 

Hod trnovou korunou

Jedním z cílů celé akce byl výběr kmotra a patrona. Velkým pomocníkem nám byl generátor svatých, díky němuž jsme se dostali k osobnostem, o kterých jsme nikdy dříve neslyšeli. Hodně jsme se u toho nasmáli a pomocí kreativního cítění jsme patrony zachytili na plátna. Ve čtvrtek ráno pro nás byla spuštěna katolická opičí dráha. Postupně jsme procházeli stanoviště, kamenovali svatého Štěpána, zpovídali se, nacvičovali podávání svatého přijímání do úst a hod trnovou korunou. Po úspěšném splnění všech úkolů jsme dostali svatozář a karamelky ze Slovinska. 

S jasným přesahem

Odpoledne šlo na dřeň. Začali jsme v “ráji srdce”, odkud jsme byli posíláni do “labyrintu světa”. V každém desetiletí byla možnost vzdělání, rodiny, hledání hodnot, práce i cestování. Mezi námi se ale pohyboval osud, který nám do života přidával radosti (partnera, děti), ale i těžkosti (nemoci, smrt). Večer při reflexi jsme měli prostor mluvit o tom, jak na nás hra působila, co jsme prožívali a jak jsme se u toho cítili. Myslím, že přesah do života je jednoznačný a hluboký. 

Za Duchem do sklepa

Pátek byl duchovně laděný. Libor pro nás měl připravenou katechezi k evangeliu z minulé neděle o Ježíši, který šel po vodě. Tohle evangelium nás zásadně provázelo celým týdnem. Po obědě jsme si vyráběli svíčky, jednu pro nás a druhou pro našeho kmotra, aby se za nás mohl intenzivněji modlit. Vybírali jsme různé vůně a chvílemi to v jídelně a kuchyni vypadalo jako v chemické laboratoři. Večer jsme prožili takovou malou vigilii k Duchu Svatému. Začátek probíhal ve sklepě za tmy, postupně jsme si zapálili naše svíčky a vydali se k ohni. Zpívali jsme, chválili Boha a sdíleli jsme všechno, co bylo na srdíčku. 

Po celém týdnu se nám loučilo těžko, ale s vidinou, že náš společný čas ještě nekončí a v září to zase rozjedeme ve velkém.