Když byl Ježíš pokřtěn, ozval se z nebe Boží hlas: „Tento muž je můj milovaný Syn. Mám z něj velkou radost!“ Od té chvíle začal Ježíš chodit od jednoho města k druhému a uzdravoval lidi, vracel zrak slepým a sluch hluchým. A uzdravoval i jejich srdce radostnou zvěstí o Boží lásce. 

Brzy o Ježíši začali všichni lidé mluvit a rádi poslouchali jeho učení. Učil je a povzbuzoval je, aby měli i oni všechny lidi rádi, dokonce i své nepřátele. Ježíš věděl, že má jen několik let, aby lidi takto vyučoval a tak si našel muže, které zaučil, aby mu pomáhali a byli stále s ním. Nazval je apoštolové. To znamená „ti, kteří byli posláni“. Měli za úkol vyprávět lidem dobrou zprávu o svém příteli Ježíši, který přišel zachránit lidi­.Těsně před svou smrtí Ježíš pobýval v Jeruzalémě. V těch dnech si židé připomínali událost, kdy je Bůh vyvedl z Egypta do zaslíbené země. Při této připomínce jedli všichni velikonočního beránka, stejně, jako tu noc, kdy vyšli z Egypta. Také Ježíš s apoštoly slavil tuto večeři. Během ní řekl: „Jeden z vás mě zradí a bude pomáhat mým nepřátelům.“ Na to se jeden z těch mužů, Jidáš, zvedl a odešel pryč. 

Potom i Ježíš s apoštoly odešel do jedné zahrady, kde se modlil. Byla noc. A v tom přišel Jidáš s vojáky. Políbil Ježíše, vojáci se ho chopili a vedli ho k vůdcům lidu s žalobou: „Tento muž tvrdí, že je Boží Syn. Tím uráží Boha. Proto si nezaslouží zůstat na živu.“ Potom Ježíše přivedli ke guvernérovi Pilátovi a žádali ho, aby jej dal popravit. Pilát ho vydal k ukřižování. 

Vojáci ho zbili a za městem ho přibili na kříž. Když Ježíš zemřel, sundali jeho tělo z kříže a dali ho jeho přátelům. Ti ho pohřbili v jeskyni. Její vchod zavalili obrovským kamenem. Všichni byli smutní a nechápali, proč Bůh dovolil, aby Ježíš zemřel. Pilát poslal vojáky, aby jeskyni s mrtvým Ježíšem raději hlídali. Najednou zazářilo jasné světlo a před vojáky stál mocný anděl.  Odvalil kámen od jeskyně a Ježíš vyšel ven živý. Bůh ho vzkřísil zpátky k životu.