David prokázal odvahu, když zabil obra Goliáše pouze pomocí praku a důvěry v Boha. Bůh si Davida vybral za příštího krále Izraele a nechal mu pomazat hlavu olejem. To se však nelíbilo Saulovi, který Davida neměl rád.

David se skrýval před Saulem. Mezitím se vrátili do Izraele Pelištejci a Saul a jeho vojsko s nimi šli bojovat. Na Saulově straně bojoval také Jonatán. Pelištejci ale zvítězili a Saul i Jonatán v bitvě padli.

David byl smutný, že ztratil svého dobrého přítele Jonatána. „Budu vůči jeho rodině laskavý a postarám se o ni,“ prohlásil.

Spěchal zpátky do Izraele, kde ho lidé rychle učinili králem. David vybudoval veliké království a porazil nepřátele Izraele. Dobyl také město Jeruzalém. Postavil si tam palác a v Jeruzalémě vystavěl mnoho krásných domů.

David byl dobrý král, který poslouchal Boha. Psal písně o Boží dobrotě a moci. Psal také písně o tom, že máme Bohu důvěřovat.

David prohlásil: „Měli bychom postavit velký chrám, ve kterém bychom uctívali Boha. Začneme hned.“

Bůh ho ale zastavil. „Jednoho dne se stane králem tvůj syn Šalamoun,“ řekl mu. „Chci, aby mi chrám postavil on.“

David věřil, že Šalamoun to udělá dobře. Řekl mu: „Chrám musí být nejkrásnější stavbou na světě. Shromáždím všechno pro jeho stavbu. Tak budeš moci začít se stavbou hned, jak se staneš králem.“

David tedy vybral místo, na kterém měl chrám stát. Pak vyslal muže, aby nalámali kámen na zdi. Jiní muži opatřovali železo, bronz a dřevo. David shromáždil i zlato a stříbro. Napsal také písně, které se budou v chrámě zpívat.

I když už pak David zestárnul, snil každý den o chrámu. Miloval Boha až do smrti.