BLAHOSLAVENÁ MAGDALENA MORANO

(1847 – 1908)

Magdalena se narodila jen pár kilometrů od Turína, v městě Chieri. Byla šestá z osmi dětí. Její rodina nebyla moc bohatá. Navíc, když bylo Magdaleně osm, zemřel její otec a starší sestra. Později přišla ještě o dalších pět sourozenců. Nemohla by studovat bez podpory strýce, který byl knězem. Díky němu mohla začít chodit do školy. Líbilo se jí tam natolik, že se sama chtěla stát učitelkou. V sedmnácti letech už měla po studiích a začala učit. Vyučuje ve farnosti katechismus,  pomáhá chudým a nemocným.

Chtěla se stát řeholnicí. To však nešlo, protože měla povinnost ke své matce a žijícím sourozencům. Bez ní by nepřežili. Čtrnáct let tedy učila a  odkládala si část vydělaných peněz, aby mohla svou matku zaopatřit alespoň ke skromnému životu. Z naspořených peněz koupila pro matku domek s ovocnou zahradou, vinicí a pozemek k obdělávání. 

• každodenní setkávání s Pánem
• každý den svaté přijímání
• každý den křížová cesta

V roce 1878 jde do Turína za Donem Boskem. Ten po několika slovech pochopil, že má před sebou mimořádnou ženu pro Dcery Panny Marie Pomocnice. S velkým nadšením ji přijímá.  Do svého poznámkového sešitku si zapsala:

„Opravdový pokoj hledej ne na zemi, ale v nebi; ne ve tvorech, ale jedině v Bohu. Všechno pomíjí. Čeká nás ráj“

4. září roku 1879 se poprvé zasvěcuje Bohu slibem chudoby, čistoty a poslušnosti a žádá po Pánu milost: 

„Zůstat naživu, dokud nenaplní míru svatosti”.

V roce 1880 skládá  věčné sliby. Už o rok později byla pověřena, aby vedla dílo v Trecastagni na Sicílii. Tam Magdalena učila, vařila, uklízela, učila náboženství, zakládala komunity, školy a oratoře, internáty a dílny ve všech částech ostrova.  Starala se o děti, věnovala se formaci nových sester. 

Čas od času otevře svůj sešitek a čte v něm slova, která jí v prvních dnech v Mornese řekla matka Mazzarellová:

„Milujme Ježíše, sestro Magdaleno. Pracujme jenom pro něho bez ohledu na sebe sama. 

Buďme odvážné, teď pláčeme, ale v nebi se budeme smát.“ 

Začínají přicházet nová povolání. Dívky, které viděly sestru Magdalenu a její spolusestry, chtějí „žít jako ony“.  

Magdalena neustále upírá „jeden pohled k zemi a deset pohledů k nebi“. 

Na konci roku 1900 se zhroutila. Po vyšetření je znám nález: devět zhoubných nádorů, což jí působilo strašné bolesti.   Jakmile se Magdalena jen trochu zotavila, hned pokračovala v práci, na hřišti, ve škole – všude se stejným úsměvem.

V březnu roku 1908 se nemoc znovu ohlásila velice silným způsobem a  sestra Magdalena umírá.  V té době  bylo na Sicílii 18 domů sester salesiánek,  142 sester, 20 novicek a 9 postulantek. 

Za blahoslavenou byla  prohlášena 5. listopadu 1994.