Vyrazili jsme všichni společně na vlak, kterým jsme jeli do Rapotic.
Odtud jsme šli pěšky krásnou cestou až do Čučic. Po cestě jsme se
postupně seznamovali (měli jsme s několika děckama „rande“). Po
příchodu do cíle jsme se občerstvili a dobrodružství začalo. Poslali nás
do sklepa, kde jsme si sedli na židle a podle rozkazu našich „strážců
času“, jsme museli napsat na papír kolik dní (hodin) bychom chtěli žít.
Tak začal náš skvělý tábor.
Tento tábor se jmenoval „JE ČAS“, proto podle toho vypadaly také naše
programy. Ten čas, který jsme si napsali na začátku, se nám buď
přičítal, nebo také i odčítal, to podle situace. Každý měl svůj čas
uložený na jeho kartě, kterou jsme dostali na začátku. Přičíst se nám
mohl za práci v kuchyni nebo jen tak někomu udělat radost, ale odečíst se
nám musel každý den 72 hodin za plyn, vodu… Také my jsme si ho mohli
utrácet podle sebe, třeba za šťávu, za příbor, za přidání, za
laskominu nebo také za propůjčení hamaky. Programy také byly podobné
jednomu filmu, na který jsme se každý den podívali (vždycky jenom asi tak
cca 5 minut) In Time.
Každý den začal probuzením skvělé hudby. Poté následovala suprová
taneční rozcvička. Na písničky (Rád vařim, sladké mámení, sexy
hafanana). ♫Chuť nám vždy spravila výborná, ale kalorická snídaně.
Jelikož jsme byli na tanečním táboře, každý den dopoledne jsme
tancovali.
Zopakovali jsme si starší tance, ale hlavně jsme se naučili nový
skvělý tanec na hudbu Get It Up. Ten jsme pak natočili předposlední den
tábora. Moc se nám povedl. ♥ Tyto tance nás všechny moc bavily.
♪ ♫
Každý den jsme měli moc nabitý program. Všechny aktivity byly
k získání času. Například jeden den jsme měli kasino, kde jsme mohli
vyhrát, nebo také prohrát, pro nás důležitý čas. Dále jsme běhali
okolo celé zahrady (za odměnu pro vítěze byla koupel v malém bazénku).
Další aktivita byla třeba „ skládání strojů“. To jsme musely běhat
po zahradě pro různé věci (svíčky, šroubky, matice, tužky.) podle
potřeby. Nebo jsme vystřihovali domečky, které jsme prodávali, spíše
vyjednávali s „obchodníky“.
Největší aktivita bylo pro nás SLAŇOVÁNÍ. Slaňovali jsme z mostu
(40 m). Někteří se báli, někteří ne. Já jsem se hrozně moc bála. Byl
to zážitek pro všechny na celý život.
Další aktivita byla ta, že nás „strážci času“ zamkli ve sklepě
asi na 3 hodiny, abychom se dohodli, jestli jim budeme sloužit nebo budeme
žít už jenom jeden den. My jsme se rozhodli pro ten jeden den. Ze sklepa nám
však pomohl ven jeden ze strážců. My jsme si museli vzít do batohu
nejdůležitější věci a jít na dlouho túru. Šli jsme řekou, pak lesem,
po skalách. Museli jsme ve skupinkách plnit různé úkoly. Náš cíl měl
být někde na skále, ale jelikož hrozně moc pršelo, museli jsme se vrátit
do Čučic. Byla to hrozná cesta Večer jsme si také zahráli
slunovrahy.
Odpoledne jsme také mohli navštěvovat různé workshopy, kde se mohlo
posilovat, běhat, tančit… Nejlepší bylo běhání a poté osvěžení
v podobě skákání ze skály do řeky.
Každý den jsme ukončovali v jurtě. Mohli jsme za něco děkovat nebo
poprosit, říct co se nám nelíbilo nebo co bychom chtěli změnit. U každé
věci byla barva, kterou jsme po poděkování, poprošení… mohli kápnout do
nádoby s vodou. KRÁSA♥ Byla k tomu vždy puštěna hudba ♪♫. Poslední
předvečer jsme hráli Quit. Za odměnu byly spuštěny fotky. Zpívali jsme
u ohniště a brečeli. Poslední den jsme uklidili faru a jeli domů.
Na tento tábor nikdy nezapomenu a budu na něj vzpomínat s láskou. Tímto
bych chtěla poděkovat všem vedoucím za skvělou prací a všem dcerkám a
ogarům za nejkrásnější přátelství ! ♥♥♥
Alča Heldesová