Původně se tato polovojenská anabáze jmenovala Cesta na Sever, ale ve skutečnosti to byla cesta na Východ, protože jsme vyrazili zakládat československé legie a ochraňovali jsme Transsibiřskou magistrálu. Kluků bylo přes dvacet, přibrali jsme s sebou pár hochů z Jundrova a okolních brněnských vesnic. Nejprve jsme museli utužovat vojenskou disciplínu a učit se pořadovým cvikům, časem jsme se nejen vojensky sehráli a začali jsme podnikat složitější vojenské i sportovní operace (lakros, kriket, lanové aktivity a samozřejmě fotbal!). Asi nejvděčnějšími akcemi byly olympiády s plynovými maskami, cvičení ve střelbách z minometů (petlahve, které vyletovaly z plastových rour), výroba dřevěných pušek a ovšem také házení dřevěných granátů. Celá sibiřská anabáze měla několik vrcholů: noční přepad a obsazení bolševické stanice ve Staré Vodě, hrdinnou noční obranu železničního mostu u Staré Vody a zajetí nepřítele Grigorije, nocování pod širým nebem poblíž Staré Vody a závěrečnou strategickou bitvu s tatínky-bolševiky, kteří se poměrně rychle vzdali přesile. Nechyběla ani svatba Zdeňka a Evy s obnovou manželských slibů v kostele sv. Anny, protože za války život prostě běžel dál. Kluci si tábor užívali, o čemž svědčí jejich rozzářené oči na fotkách. A jídlo z dílny obou našich Ev, bylo vynikající‼!

Vděční ministranti i vedoucí

Zdeněk, Zdeněk, Pavel, Martin a Marek

Další tábory