Narodila se v Miláně 10. října 1878 v bohaté rodině. Od
rodičů se naučila lásce k chudým a hluboké modlitbě. Získala
důkladné literární a umělecké vzdělání a cvičila se v lidských
ctnostech pod jemným i pevným vedením své matky. Ve věku dvanácti let,
v den svého prvního svatého přijímání, zaslechla volání Pána.
S radostí vstoupila do Sdružení dcer Marie. Zde také později našla
vhodné prostředí pro svůj růst. I přesto, že Teresa žila v pohodlí
v internátní škole i luxus ve svém domě, praktikovala neustále skryté
umrtvování.
V roce 1897 se celá rodina přestěhovala do Říma. Terezka studovala hru
na klavír, francouzštinu, němčinu a zdokonalovala
se v kreslení a malování. Přátelila se s Emmou Masero, která se jí
svěřila, že se chce stát Dcerou Panny Marie Pomocnice. Terezie vodila svou
malou sestru do mateřské školky sester salesiánek a jejich život se jí
líbil. Dospěla k přesvědčení, že se má stát salesiánkou. Odmítla
luxusní nabídku k sňatku a oznámila to doma. Kvůli jejímu křehkému
zdraví nebylo jisté, že ji přijmou.
Nakonec Terezie vstoupila do noviciátu, který začala jako 23letá
2. února 1901. Spolu s ostatními novickami se připravovala na
zasvěcený život modlitbou, přemýšlením a prací v oratoři. 3. srpna
1903 složila Terezie sliby chudoby, čistoty a poslušnosti. Stala se Dcerou
Panny Marie Pomocnice.
Po slibech se věnovala dívkám z ulice v římské městské části
Trastevere. Tehdejší sestry o ní napsaly: „Sestra Terezie to s nimi
uměla dobře. Dokázala udržovat disciplínu a přehlédnout mnoho
různých nezdvořilostí. Jednou jí jedno děvče plivlo do tváře. Ona
snesla toto gesto s obdivuhodnou trpělivostí a k obdivu všech.
Stále zápasila se svými nemocemi, ale jak jí bylo trochu lépe, pustila
se s vervou do práce. Jedna důkladná lékařská prohlídka
skončila slovem, které se v té době rovnalo rozsudku smrti:
tuberkulóza. Terezie musela ulehnout, a když se jí představená ptala,
jaký má program pro svůj další život, odvětila: „Buď zemřít nebo
zůstat nemocná nebo se uzdravit. Jedna z těch tří věcí se určitě
stane.“
Cítila, že nadešel čas přijmout utrpení jako dar, který ji
spojuje s Ukřižovaným: „To, co chceš, Ježíši, chci také já a chci
to tak
dlouho, jak to chceš ty, můj Ježíši“.
Terezie zemřela 3. září 1907 jako 29letá v Turíně, se slovy:
„Marie Pomocnice a Don Bosco mě už volají.“ Je pohřbena v Nizza
Momferrato. Svatý Jan Pavel II. Ji prohlásil za ctihodnou
12. července 1982.